Biederemayer. Ruční papír. Ubrousková technika. Dekorování vatových a polystyrenových koulí. Patchwork bez jehly.

Biedermayer

Výrazem biedermayer se označuje květinový dekorativní styl. Jeho největší vlna proběhla v Německu v letech 1815 - 1848 v tzv. období Obnovy. Styl získal jméno po figurce z časopisu "Létající listy", který vycházel v letech 1850 - 1857.

Biedermayer se vyvinul v podstatě jako protipól k romantismu a imperiálnímu stylu v bytové dekoraci. Je to střídmý a pohodlný umělecký sloh, vyznávající kult malých věcí vhodných pro zútulnění domova, vnímaného jako místo úniku před nebezpečným světem. Zakládal si na předmětech vysoké kvality. Estetikou byl určen pro střední měšťanskou vrstvu. Asociace, které vyvolává, jsou útulnost, pocit bezpečí, umírněnost, skromnost...

Se stylem biedermayer koresponduje pot-pourri, všelijaké aranže ze sušených květů a koření, stromečky do květináče aranžované ze sušených květů do polystyrenové nebo slaměné koule napíchnuté například na dlouhých kusech skořice jako na kmeni, všelijaké věnečky, zdobené krabičky, panenky se širokou krinolínou určené ne na hraní, ale do vitríny, ubrousková technika a spousta dalších podivuhodných technik, které jsou nyní na vzestupu. Výsledný dojem je velmi ženský, křehký, až staropanenský, jsou to prostě takové čačky, bez kterých by domácnost působila studeně a sterilně (když jich je příliš mnoho, působí pro změnu ušmudlaně).

Domácí výroba ručního papíru

Návod na recyklovaný ruční papír:

Papíry natrháme na kousky přibližně 2x1 nebo 3x1 cm velké, namočíme přes noc, můžeme přidat čerstvé rostliny, následně umixujeme. Pojivo přidávat nemusíme, pokud jsme použili běžný dopisní, novinový nebo kreslicí, balicí papír, je v něm lepidla i tak dost. Pokud máme pocit, že je to potřeba, můžeme přilít malé množství nějakého disperzního lepidla, škrobu nebo klihu, ale opatrně, jinak bude ruční papír příliš křehký. Jak jemně mixujeme, tak jemný bude výsledný ruční papír. (Poměr papíru k rostlinám by měl být nejméně 9:1, když je rostlin víc, je lepší je připravovat zvlášť). Přidáme přísady: barvy (obvykle běžnou tónovací), aroma (koření - některé barví), sušené rostliny, můžeme kápnout trochu éterického oleje.

Pokud používáme čerstvé rostliny, musíme je natrhat nebo nasekat na opravdu malé kousky, když jich je víc než desetina celkové hmoty, musíme je napřed máčet v louhu a podobně - jsou pro to speciální postupy, které Vám ale nepovím, protože jsem to nezkoušela. 

Sušené rostliny můžeme buďto rozdrtit a smíchat s mokrou hmotou, nebo pokud jsou lisované, tak je použijeme celé, viz dále.

Připravíme si rám (pro začátek stačí dětské sítko na písek, vyšívací rámeček a podobně). Napneme na něj silonovou punčochu jako síto. 

Rozmixovanou hmotu si rozlejeme na velkou fotografickou misku, do lavoru a podobně, podebereme sítem, a dáme sušit na vzdušné, nepříliš teplé místo. Kdyby ruční papír uschnul moc rychle, lámal by se. Kdyby schnul moc pomalu (déle než 24 hodin), pravděpodobně by zplesnivěl. 

Když máme mokrou hmotu rozprostřenou na sítu, můžeme na ni položit lisované kvítky, lístečky a jiné části sušených rostlin. Můžeme ji také posypat drceným či mletým kořením (skořice). Necháme uschnout. Pokud bychom chtěli použít velké kusy rostlin jako dekoraci ručního papíru, nalepíme je na papír disperzním lepidlem nebo lepidlem na decoupage, poté co ruční papír uschne. 

Po uschnutí sejmeme ruční papír z rámu tak, že uvolníme punčochu a stáhneme (sloupneme) ji ze zadní části ručního papíru

Ruční papír můžeme nechat s nezačištěnými okraji, nebo nastříhat, nařezat na řezačce, do žádoucího tvaru. Nedoporučuji používat všelijaké zoubkované dekorovací nůžky, ruční papír je hrubý a okraje nedrží pěkný tvar.

 

Výroba ručního papíru jako transformace témat, která se zdráháme opustit. 

Techniku ručního papíru můžeme pěkně využít například pro rozloučení s bývalou láskou (použijeme fotografie a dopisy) nebo s uplynulým životním obdobím (z přetvořených školních sešitů si můžeme vytvořit celé papírnictví). Smyslem přetvoření papíru na jinou formu je symbolicky vyjádřit přetavení zkušenosti v nové vzorce chování. Vyjadřuje změnu, aniž bychom se toho, co odešlo, museli vzdát. Minulost už nás neomezuje, ale obohacuje. 

Ubrousková technika (decoupage)

Dóza na drobnosti, dekorovaná ubrouskovou technikou 

Potřebujeme šroubovací krabičku od nějakého kvalitního krému, ubrousek nebo jiný kus papíru s motivem, který Vás zaujal, lepidlo a lak na ubrouskovou techniku, případně lak imitující kámen a podobně.

Já jsem použila ubrousky, akrylátové lepidlo na dekupage (ubrouskovou techniku), barvu imitující hematit

Dóza na drobnosti (popis pracovního postupu)

Dóza by měla jít snadno otvírat a měla by být pěkná, já jsem použila krabičku z tvrdého plastu od gelu z dubové kůry. Pokud by byla poškrábaná nebo odřená zvenku, nevadí to, protože přes to přijde dekorace. Měla by být ale v pěkná uvnitř. Malé nedostatky můžeme zamaskovat, ale je třeba zvážit, jestli vynaložené úsilí odpovídá výsledku. Pokud má krabička poškozené závity šroubení, bude nejlépe odevzdat ji s přáním všeho dobrého do tříděného odpadu. 

Krabičku pečlivě vymyjeme mýdlem nebo saponátem na nádobí. Necháme ji uschnout. Šroubení můžeme ještě pro jistotu přetřít ubrouskem nebo kouskem vaty. 

Připravíme si obrázek - z ubrousku nebo kalendáře a podobně vystřihneme motiv. Měl by být o trochu menší než víčko, abychom ho nemuseli ohýbat. Budete-li chtít dát na víčko fotografii, odtrhněte opatrně spodní vrstvu papíru - obrázek bude tenší a lépe přilne. Z vícevrstvého papírového ubrousku bereme jen nejvrchnější vrstvu. 

Natřeme na víčku plochu, odpovídající velikosti obrázku, lepidlem. Obrázek ihned přiložíme a snažíme se jej uhladit, ale nepotrhat. Stačí obyčejné disperzní lepidlo typu Herkules. Bílá lepicí pasta je nevhodná - špatně drží na plastech a ve vlhku zlobí. U speciálních lepidel a lepidel kombinovaných s lakem, určených pro ubrouskovou techniku, musíme dát pozor. Některá lepidla jsou totiž určena na sklo, keramiku a kov a vytvrzují se zahorka v troubě. Ta jsou pro lepení na plast nevhodná. 

Když obrázek uschne, zafixujeme jeho povrch ještě jednou až dvěma vrstvami lepidla nebo laku. Když vytvrdne fixační vrstva, můžeme dokončit krabičku. Můžeme ji celou natřít několika vrstvami disperzního laku imitujícího hematit, nebo třeba jen tenkým proužkem laku zamaskujeme okraj nalepené plochy a zbytek necháme čistý. 

Dřevěná krabička renovovaná ubrouskovou technikou

- pracovní potřeby a ukázku hotové práce najdete ve fotogalerii "Ubrousková technika".

Koule nejen z polystyrénu

Různé techniky dekorování polystyrenových a vatových koulí. 

Polystyrénové koule v papírnictví neměli - prý čekají na zboží. Tak jsem vzala na zkoušku vatové. Následuje přehled, k čemu se které hodí a k čemu ne... 

Dekorování polystyrenových a vatových koulí je skvělá adventní zábava pro děti kolem 6-ti let. Techniku vybíráme přiměřeně věku a šikovnosti dítěte. Výsledky můžeme pověsit na stromeček, ale ne nad voskové svíčičky nebo blízko prskavek.  

Polystyrenové koule

- můžeme je použít na techniku patchwork bez jehly. Nemůžeme na ně nic lepit tavnou pistolí. Nemůžeme na ně nic lepit acetylénovými lepidly typu kanagom a ani je nemůžeme zdobit acetylénovými laky. Můžeme je zdobit laky vodou ředitelnými, jako je například balakryl a následně dekorovat ubrouskovou technikou. U vodou-ředitelných barev a disperzních lepidel je ovšem s polystyrénem trochu problém, protože odpuzuje vodu, a tak ho budeme muset trochu přemlouvat, než tento nátěr přijme. Doporučuju proto spíš hustší barvu a disperzní lepidla natírat na lepenou plochu dekorace, ne na polystyrén (všechno řídké po něm steče). Polystyrénové koule můžeme také zdobit aranžováním - zapichováním koření, sušených květin a podobně, přichytávat materiál kovovými sponami. Neměly by být v blízkosti předmětů, které nabývají vyšší teploty (včetně třeba žároviček). 

Vatové koule

- dá se na ně cokoli prakticky čímkoli lepit - jsou ideální k barvení všemi druhy barev, pro ubrouskovou techniku. Nejsou vůbec vhodné pro nešitý patchwork a nehodí se pro aranžování

Návod na vatovou kouli polepovanou kávovými zrny najdete ve fotogalerii níže na stránce. 

Technika patchwork bez jehly 

- použijeme polystyrenové koule. Postup je stejný, jako u polystyrenových hvězd nebo vajíček (viz dále). 

Ubrousková technika

- vhodnější jsou vatové koule. Použijeme ubrousky a lepidlo na dekupage. Pokud chceme použít polystyrenové koule, je lepší vzít si hustší lepidlo (třeba herkules staršího data). Na oba typy koulí můžeme jako podkladovku použít latex, balakryl a podobně. 

Zdobení malováním 

- Pokud chceme malovat např. vodovkami nebo temperami a pak výsledek lakovat, je určitě lepší výsledek s vatovými koulemi. Akrylátové barvy zakryjí slušně oba materiály. 

Aranžování 

Do polystyrenových koulí můžeme zapichovat koření (hřebíček) podobně, jako se na vánoce zdobí jablka nebo pomeranče - výhoda je, že déle vydrží, nevýhoda, že to tak nevoní. Na oba druhy koulí můžeme koření také přilepovat (nebo např. zrnka kávy), na vatové koule můžeme použít při lepení tavicí pistoli (nikdy na koule polystyrenové). 

Nalepování přírodnin a dalších materiálů

Na fotkách ve fotogalerii je znázorněn postup při aražování lepením na vatovou kouli. Můžeme použít jakékoli lepidlo. Já jsem zde použila herkules, který se hodí i k lepení na polystyrenové koule. Nalepovala jsem kávová zrna ze zrnkové kávy Standart směs (je nejlevnější). Vatová koule se prodává s otvorem, do kterého můžeme vlepit šňůrku na zavěšení, což bohužel na fotce není dobře vidět. Kápneme do otvoru trochu lepidla (třeba špejlí), a tou samou špejlí vmáčkneme dovnitř stužku. Při lepení kávových zrn postupujeme od závěsné stužky. Lepidlo necháme vždy chvilku "odpočinout", aby vše lépe drželo, nanášíme je postupně, vždy pod následující nalepovanou řadu, a příliš s ním nešetříme, protože zrna mají nepravidelný tvar a v hlubší vrstvě lépe přilnou. Pozor na přilepené prsty! Naštěstí herkules jde dobře umýt teplou vodou. Než dolepíme poslední zrnko, bude nejspíš vršek koule suchý a při zavěšení stužka nevypadne. Háček si můžeme vyrobit z drátku kombinovanými drátovacími kleštěmi. Protože na jehličí je ještě brzy, zavěsila jsem kouli prozatím na tlustici. Pro citlivější nátury: Nelepte kávová zrna v ložnici těsně před spaním, jejich aroma je velmi silné a mohla by Vás bolet hlava. 

Patchwork bez jehly

Patchwork bez jehly - Vánoční hvězda

Uhodily mrazy a šéfové supermarketů snaživě vytáhli bedny s kolekcemi. Je konec října a já Vám zde představuji první letošní Vánoční hvězdu vytvořenou technikou "patchwork bez jehly". 

K výrobě hvězdy potřebujeme: Polystyrenovou podložku (tvarovanou, která se dá koupit v obchodě, nebo si ji vyřežeme z nějakého zbytku obalu), odstřižky, ostré nůžky, případně nůž, šňůrku. 

Na polystyrenové formě si předkreslíme nebo rovnou narýsujeme nožem nebo nůžkami linie, kde se bude měnit vzor látky.  

Do takto vzniklých spár zatlačujeme konce odstřižků. Látka by měla přesahovat vzor na všech stranách o 3 až 5 mm v závislosti na tloušťce a dalších vlastnostech látky. Nakonec vmáčkneme šňůrku na pověšení. 

Tato výtvarná technika vypadá výborně, pokud použijeme pevné plátno. Pro masochisty ovšem doporučuji kašmír nebo umělé hedvábí. 

Patchwork bez jehly - vánoční kapřík 

Postup je stejný - polystyrenová koule, odstřižky; největší plocha v celku je čtvrtkruh - pak už by se látka mačkala. Ploutvičky - okraje kousků látky zahneme dovnitř, látku přeložíme a nezačištěný okraj zastrčíme pomocí nůžek do "švu".

Kam dál? Na stránku Výtvarné techniky podívat se do fotogalerií na pracovní postupy.

Nebo - už Vás to nebaví? Něco na odlehčení najdete na webu Matriarcha vaří z vody. :-)

Biederemayer. Ruční papír. Ubrousková technika. Dekorování vatových a polystyrenových koulí. Patchwork bez jehly.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Lenka Rottová